Redakce MIMOSEZONU.CZ (archiv) - BLOG PRO ODBORNÍKY - MIMOSEZONU.CZ

 

Bohužel, v některých místech si ještě konkurují hotely na jedné ulici, místo aby se společně snažily konkurovat hotelům v jiných destinacích. I zde již najdeme takové hotely, které perou prádlo v jedné prádelně, umožňují hostům druhého hotelu využívat bezplatně bazén, předávají si hosty v případě přeplněnosti jednoho, či při speciálních požadavcích hostů.

V rámci většího území však stále spolupráce vázne. Z jedné strany je to pochopitelné. Není jednoduché sjednotit, či alespoň přiblížit, zájmy podnikatelských subjektů, které zajímá především zisk (např. hotely, restaurace, cestovní kanceláře)a na dalších stranách zástupce veřejné správy (např. města a obce), dále neziskové subjekty (např. turistická informační centra, destinační společnosti, sdružení měst a obcí, MAS) a k tomu pak kulturní zařízení (např. muzea, hrady, zámky). Cíle mají různé - zisk, obrat, zvýšení prestiže, osvěta, zvýšení počtu zákazníků… Každý subjekt také jinak chápe podporu prodeje a propagaci. Snaží se pozdvihnout především sebe na vyšší úroveň a plně si neuvědomují, že síla je v celé destinaci. Z druhé strany např. náklady vynakládané na propagaci každého subjekty by byly účinnější, kdyby se daly na jednu hromadu a propagovala se celá destinace.

 

Roli koordinátora a „provokatéra“ ke spolupráci mají sehrávat destinační společnosti.

 

Nestačí však, že to mají v popisu práce.

 

Musí si vybudovat autoritu a získat důvěru co největší množiny aktérů cestovního ruchu v dané destinace. Znáte každý, zda ve vaší destinaci pracuje destinační společnost a pokud ano, oslovila a vyzvala vás někdy ke spolupráci či jste ji kontaktovaly vy?

V rámci využívání evropských fondů je určitou překážkou tzv. veřejná podpora. V projektech musí dostat příležitost všechny subjekty v dané destinaci. Ale tyto subjekty nejsou stejně aktivní a některé spolupráci dokonce odmítají.  A tak se prohlubuje propast mezi veřejným a podnikatelských sektorem. V destinaci Jeseníky – východ to vyřešili tak, že spolupracují pouze se subjekty, které jsou certifikovány a tím i zajišťují určitou úroveň kvality svých služeb. Když je zájem nalézt řešení, tak to jde.

Příklad je z Lipna a ukazuje, že se vyplatí investovat i do dražší infrastruktury, když plodí pro turisty zážitky. Jedná se o Stezku korunami stromů.

Provoz byl zahájen 10. července 2012 a již v roce 2013 se probojovala na 15. místo v návštěvnosti turistických cílů v Česku s 360 tis. návštěvníků. Zařadila se tak mezi velikány typu Národní galerie v Praze, Státní zámek Lednice či Státní hrad a zámek Český Krumlov.

Daleko méně náročnou investicí je samoobslužný Lesní bar uprostřed lesů v Jeseníkách. Bar naleznete u cesty z Horní Lipové, směrem na horu Smrk. Nikdo tam nehlídá odpočívadla s přístřešky, ohništěm, suchým záchodem, plynovou bombou a s nápoji a sladkostmi. Platí se do kasičky, kterou také nikdo nehlídá, a tato zkouška lidské poctivosti dopadá zatím dobře. Bar funguje celoročně. Není ziskový, ale láká do regionu více turistů, a především z něj těží restaurace a turistické cíle v okolí.

Ochotu měnit zaběhlé návyky, předsudky, využití kreativity a poskytování zážitků dovedou turisté vždy ocenit.

„U nás je krásně“ – takto se snažíme nejčastěji nabídnout turistický potenciál turistům. Kdo má čas „to krásno“ nastudovat?

 

Není nás mnoho. Například podnikatelé raději akceptují nabídnutý konkrétní program a předpokládají, že získají zážitek.

 

Bohužel na našem trhu jsou nabízeny cestovními kancelářemi pobyty v hotelích, někdy doplněné o služby, které ten hotel nabízí. Podíl poznávacích zájezdů po Česku pro domácí turisty je minimální. Kombinace více služeb v destinaci je výjimkou. A „krásno“ zabalené do turistického produktu s definicí: „turistickým produktem se rozumí komplex vnitřně provázaných, seriózně fungujících základních a doplňkových služeb, které jsou závazné pro jejich provozovatele, a jenž je umístitelný a uplatnitelný na trhu cestovního ruchu“, je Popelkou. Ze všech stran slyším, že rozhodující je cena a tak se musí nabízet jedna, nejlevnější služba. A co pravidlo marketingu, že zákazník si koupí zboží/službu za jakoukoliv cenu, pokud se pro ni nadchne, pokud ji prostě chce?

 

Kolik je u nás lidí, co utratí desetitisíce až statisíce za cestu na druhou polokouli? Tolik, že pro některé specializované cestovní kanceláře tvoří přes polovinu jejich obratu. Z čeho žijí obchody v Pařížské ulici v Praze? Našly si své zákazníky prodejem zajímavého zboží/služeb.

 

Obava z rizika nasazení nových produktů je pochopitelná. Proč ale nabídka produktů v zahraničí, kde rádi hledáme příklady, takovými produkty netrpí.

Nad kterou nabídkou se více zamyslíte?

První nabídka: 3 dny pobyt v hotelu 3***, využití sauny a vířivky v hotelu, možnost procházek po okolí, půjčovna kol.

Druhá nabídka: 3 dny pobytu v hotelu 3***, návštěva hradu s noční prohlídkou, masáž, návštěva farmy, čajový rituál.

Možná nakonec dospějeme k závěru, že cena druhé varianty bude zajímavá. Ten kdo ji nabízí, dojednal pro mne příznivější cenu, než kdybych si koupil služby samostatně. A právě v mimosezóně, když nerostou houby, nejsou otevřeny hrady, hledám alternativu. Pojďme se pokusit zde na webu www.mimosezonu.cz soustředit ty turistické produkty, které vás zaujali, ověřili jste si je a uspokojili vaši potřebu získat zážitek.

Považuje však někdo toto za problém?  A tak se nám jeví dva pohledy na termín „mimosezóny“.   Provozovatel ve svém „zoufalství“ zajistit provoz v mimosezóně, jde na ceny na úrovni pořizovacích nákladů za službu (a někdy i pod ní). Někdy ty slevy zdůvodňuje tím, že je slibuje jen vybraným cílovým skupinám a nakonec je poskytne komukoliv, kdo k jeho zařízení najde cestu. Docela chápu to, že hotel raději osadí své pokoje za cenu, která je jen o málo vyšší, než jsou nezbytné náklady na jeho znovuzrození (úklid a praní prádla) a než nechat pokoj bezživotí chátrat. A pohled druhý? Připravit zajímavou nabídku, proč navštěvovat turistické cíle v mimosezoně.   Odlišit svoji mimo-sezónní nabídku od té sezónní a najít v ní výhody nejen finanční, nejen ve vztahu k cílovým skupinám, ale především k obsahu nabídky. Je to vůbec možné?  Napadá vás, co je typické pouze pro mimosezónu?  Mne ano. Fotografování podzimní a jarní přírody. Neumím moc fotit a tak bych uvítal, kdyby mne zkušený fotograf provedl krásami přírody v těchto mimosezónních ročních období a vedl mne k fajn fotkám, které převyšují svojí kvalitou mé dosavadní výtvory. Kdy jindy, než na ke konci zimy bych se měl naučit ořezávat ovocné stromy a svým amatérským přístupem jim neublížil. Kdy jindy bych se měl naučit lovit ryby přes díru v ledovém pokrytí vodní nádrže.  V kterou vhodnou roční dobu bych si měl uvědomit masopustní tradice? Těch námětů je řada a na těch webech chybí. Pojďme je doplnit a prosadit na čelní místa ve vyhledávačích.